Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Nové potravinářské předpisy EU – říjen 2019
05.12.2019

O značku Regionální potravina přišel Horecký jablečný zákusek
05.12.2019

Nařízení ÚKZÚZ - bakterie Ralstonia solanacearum v závlahové vodě, vydáno 27. 11. 2019
05.12.2019

Hlášení v systému RASFF: 47. týden 2019
05.12.2019

Ctpp >


Co jíst, či nejíst?
Datum: 09.11.2015
Svět potravin

Nejsou to jen výsledky nových, leckdy i převratných vědeckých výzkumů, ale i zájmy politické, ekonomické či aktivity lobbistů, které mění obecný názor na prospěšnost, nebo naopak škodlivost jednotlivých potraviny.

V této souvislosti mnohé napadne, zda skutečně „čisté“ a opodstatněné je aktuální ujišťování odborníků na výživu, že po léta preferovaný slunečnicový olej není ten „nej“, jak se dosud tvrdilo. V jejich doporučeních nyní hraje prim řepkový. Neskrývají se za tímto obratem lobbisté preferující zájmy pěstitelů žlutě kvetoucí rostlinky, jež ve velkém obléhá naše pole?

Tentokrát není třeba někoho podezírat z nekalých úmyslů. Výsledky rozborů našich i zahraničních vědců jsou jednoznačné: řepkový olej náleží k nejzdravějším rostlinným olejům především díky vysokému podílu kyseliny alfa-linolenové patřící do skupiny omega–3 mastných kyselin. Tyto látky si lidský organizmus sám nevytváří a je třeba mu je pravidelně, nejlépe denně, dodávat. Další důležitou složkou řepkového oleje je kyselina olejová, která udržuje hladinu cholesterolu v krvi v rovnováze, čímž přispívá k ochraně před koronárními nemocemi srdce. Laicky řečeno, řepkový olej vykazuje oproti slunečnicovému optimální zastoupení prospěšných látek. Ale aby rozhodování spotřebitelů nebylo tak jednoduché, je třeba zmínit, že slunečnicový se dokáže lépe „poprat“ se „zlým“ cholesterolem.

Na otázku, zda je zdravější řepkový, nebo olivový olej by se většina dotázaných zřejmě klonila ke středomořskému zástupci. Pravda je, že jej doporučují nutriční specialisté „jedoucí na módní vlně“, a nechybí snad v žádné televizní show o vaření, kde jej kuchařští mistři i kuchtíci z lidu používají nejčastěji. Je zkrátka „in“, ale pozor! Porovnáme-li řepkový a olivový olej z hlediska složení mastných kyselin, jednoznačným vítězem se opět stává řepkový, např. prospěšných omega-3 mastných kyselin obsahuje devět procent, kdežto „středomořský“ zástupce pouhé jedno procento! A to se nezmiňujeme o ceně, která jasně hovoří ve prospěch řepkového oleje.

Margarín, máslo či sádlo?

Kterému tuku dát přednost? Tak např. v 90. letech minulého století se o margarínu mluvilo jako o zdravější alternativě másla. Pak jeho pověst zkazil fakt, že obsahuje transmastné kyseliny snižující množství „hodného“ cholesterolu. Nyní nás všudypřítomná reklama vybízí, abychom ho kupovali, jelikož jen s ním si prodloužíme pobyt na tomto světě. Pravda je, že ve většině dnešních margarínů transmastné kyseliny nenalezneme. Navíc margaríny obsahují pouze šedesát až dvacet procent tuku, na straně druhé v nich bývají barviva a aromata, jež jim dodávají máslovou chuť.

Právě chuť je to, co nás láká ke konzumaci másla. Obsahuje však minimálně osmdesát procent tuku, který, ač má vysoký obsah nasycených mastných kyselin, je přesto poměrně dobře stravitelný. Při trávení se postupně rozkládá a nakonec se ukládá do tukové tkáně coby energetická zásoba. Pokud si však myslíte, že záměnou másla za margarín zhubnete, mýlíte se. Energetického deficitu potřebného ke shození kil stejně nedosáhnete. Takže si s klidem v duši dopřejte jednu lžíci másla denně, která zajistí potřebné vstřebání všech vitaminů rozpustných v tucích.

Sádlo, které v mnohých vyznavačích „šlank linie“ vzbuzuje hrůzu, je, co se složení mastných kyselin týče, z hlediska výživového příznivější než máslo a obsahuje i méně cholesterolu. Zdravý jedinec se tedy jeho zařazení do jídelníčku, pochopitelně v omezené míře, nemusí obávat.