Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Program THÉTA: Oznámení termínu vyhlášení a předběžných parametrů 4. VS
05.11.2020

EnerDigit Call 2020: Informační webinář
05.11.2020

Africký mor prasat se v Německu šíří směrem k České republice
04.11.2020

Publikace "Příklady rostlin vyšlechtěných s pomocí nových technik šlechtění - CRISPR, TALEN"
04.11.2020

Ctpp >


dTest: Srovnání majonézových salátů – kvalitní se obejdou bez barviv i látek zvýrazňujících chuť
Datum: 03.11.2020
d´Test
Vydáno: 4.11.2020
 
Autor: dTest
Tisková zpráva spotřebitelské organizace dTest

Od lahůdkových salátů zákazník zpravidla očekává i odpovídající kvalitu použitých surovin. dTest nakoupil 28 balených vlašských a rybích salátů a podle jejich etiket zkoumal, jak jsou na tom nejen se složením, ale i s výživovými hodnotami.

Složení lahůdkářských výrobků neupravují žádné předpisy a legislativa stanovuje pouze hygienické limity a obecná pravidla používání přídatných látek. Receptura i kvalita použitých surovin jsou tak plně v rukou výrobce. Výjimku představují pouze Cechovní normy vydané Potravinářskou komorou. K nim se výrobci přihlašují dobrovolně a zavazují se tím k dodržování určitých minimálních požadavků.

U třinácti vybraných vlašských salátů se dTest zaměřil především na použitý salám. Informace o jeho množství by měly být uvedeny na etiketě – pravidla označování potravin totiž říkají, že pokud si zákazník potravinu spojuje s některou surovinou, musí být její podíl deklarován. Na obalech sedmi značek však množství použité uzeniny nebylo uvedeno. U zbylých šesti salátů se deklarovaný podíl pohyboval od 23 do 28 %. Nejnižší podíl uváděla značka Billa/Clever, na opačném konci stál Globus Vlašský salát na chlebíčky.

Pokud jde o složení použitých uzenin, to bylo popsáno na všech etiketách a podle názvů mělo jít o pařížský salám, junior a lahůdkové nebo výrobní salámy. „Vzhledem k této pestrosti jsme se zaměřili na tři hlavní kritéria: počet druhů masa, přídavek škrobu a použití strojně odděleného masa, tedy separátu. Potkali jsme se takřka se všemi možnými kombinacemi,“ popisuje Hana Hoffmannová. Nejméně bodů si za kvalitu salámu odnesly značky Boneco a Dostál. Obě ve složení deklarovaly použití uzeniny postavené výhradně na drůbežím separátu s přídavkem škrobu. Strojně oddělené maso pak obsahoval i lahůdkový salám u značky Lahůdky Palma.

V dalších ingrediencích si již byly vlašské saláty podobné. dTest sledoval i deklarovaný přídavek náhradních sladidel, barviv, aromat, látek pro zvýraznění chuti a konzervantů. Konzervanty se objevily u všech výrobků, nejčastěji šlo o benzoan sodný a sorban draselný. Bez ostatních sledovaných aditiv se obešla více než polovina vlašských salátů.

V případě patnácti rybích salátů byl podíl ryb uveden na všech výrobcích a ve všech případech šlo o marinované sledě. Nejnižší množství ryb deklaroval Rybex Rybí salát v majonéze, naopak nejvíce jich nabídly saláty značky Penny/Gran Mare a Kaufland/K-Classic Rybí salát v majonéze.

I obsah majonézy či jogurtu by měl být na etiketách k nalezení. U salátů bez jogurtu se podíl majonézy pohyboval od 32 do 42 %. Nejméně jí avizovaly rybí saláty s majonézou značek Albert, Lidl/Nautica a Varmuža. Majonéza byla uvedena ve složení všech rybích salátů s jogurtem, ne vždy však výrobci deklarovali její podíl. Nejnižší hodnotu uváděl obal Albert/Sleďový salát s jogurtem, na opačném konci stanul Lidl/Nautica Skandinávský sleďový salát s jogurtem.

Všechny rybí saláty avizovaly přídavek chemického konzervantu a často byla součástí jak přírodní, tak nepřírodní aromata. Zato na barviva ani látky zvýrazňující chuť dTest nenarazil v žádném z rybích výrobků. Mile překvapil i vysoký počet produktů s logem certifikovaného rybolovu, který vyjadřuje, že použitá ryba byla ulovena šetrným, dlouhodobě udržitelným způsobem.

„Z pohledu obsahu živin jsou si vlašské i rybí saláty podobné. Jedinou pozitivní odlišností rybích salátů je přirozený obsah omega-3 mastných kyselin. Pokud byste chtěli sáhnout po rybím salátu právě jako po zdroji výživově zajímavého tuku, volte ty vyráběné ze sleďů. V salátech z libových tresek je podíl rybího tuku velmi nízký,“ vysvětluje Hana Hoffmannová.

Nejméně tučné byly rybí saláty s jogurtem, vůbec nejnižší hodnotu 10 g/100 g předvedl Penny/Gran Mare rybí salát s jogurtem. K tomuto číslu se však dovedly přiblížit i některé vlašské saláty.

V obsahu bílkovin si výrazně lépe vedly rybí saláty. V průměru se u nich lze dopočítat 6,8 % proteinu, u vlašských salátů je to přesně polovina. Vlašské saláty také byly s průměrnými 3,8 % cukru o něco sladší než ty rybí. Podobně si vedly rybí saláty i v obsahu soli. U vlašských se v průměru pohyboval okolo 1,8 %, u rybích to bylo o desetinu procentního bodu méně.

Pokud si chcete na salátu pochutnat, všímejte si kvality použitých surovin. „U vlašských salátů se vyplatí sledovat především složení salámu. Upřednostňujte ten bez strojně odděleného masa, přídavku škrobu a barviv. U rybích salátů preferujte ty s co nejvyšším obsahem rybího masa. Obecně pak platí, že kvalitní salát se obejde bez barviv a látek zvýrazňujících chuť. Naopak chemickým konzervantům se při nákupu balených lahůdkářských salátů prakticky nelze vyhnout,“ uzavírá Hana Hoffmannová.

Kontakt pro média:
Lucie Korbeliusová, media@dtest.cz

Zdroj: dTest