Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Ruští biologové sekvenovali genom fuzária
23.10.2020

Nová metoda detekce geneticky editovaných plodin!?
23.10.2020

Paušální daň: Návrh Hospodářské komory zjednodušit živnostníkům život se stává realitou
23.10.2020

Komentář prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého k zákazu prodeje a uzavření provozoven
23.10.2020

Ctpp >


Kupujte tuzemská rajčata, pokud si na nich chcete opravdu pochutnat!
Datum: 09.10.2020

08.10.2020 | Spor o to, zda je rajče zelenina či ovoce, je stále nevyřešený. Botanicky splňují parametry ovoce, ale chuťově a kulinářsky se rajčata řadí mezi zeleninu. Ať už je to ve finále jakkoli, v kuchyni mají všestranné využití a nabízejí spoustu zdravotních výhod. Náš test navíc prokázal i skvělou senzorickou kvalitu české produkce.

<

Rajčata jsou samosprašná, což v praxi znamená, že potomstvo si zachovává vlastnosti mateřské rostliny (s výjimkou hybridů). Staré odrůdy rajčat, pěstované a přemnožované v rámci určité oblasti, si vytvořily specifické vlastnosti, pro které jsou ceněny dodnes. Tyto krajové odrůdy se navzájem liší velikostí, barvou i tvarem. Kromě klasické červené barvy zde najdeme rajčata oranžová, žlutá i fialová, dokonce zelená či pruhovaná. Tvarem jsou hladká i žebernatá, kulatá i podlouhlá, velikostí od třešňových až po půlkilogramové.

Výnosem se krajové odrůdy nemůžou rovnat moderním hybridům, mezi zahrádkáři ovšem mají své příznivce pro specifickou chuť, vůni či tvar – poezie „moravského granátu“, „paprikového rajčete“ nebo odrůdy nazývané pro svůj tvar „dívčí prs“ mluví za vše. Je smutné, že současná legislativa neumožňuje prodej neregistrovaných odrůd, ke kterým tyto kultivary patří. Zahrádkáři nejen v Americe, ale např. i v Anglii, která má v rámci EU výjimku, si můžou vybrat z desítek či stovek starých neregistrovaných odrůd. Věřme, že se časy postupně změní

Krajové odrůdy jsou i zásobárnou genů. Hybridy poskytují pěstitelům mnohé výhody, ale genetická variabilita plodiny se postupem času snižuje. Hrozí nebezpečí ztráty vzácných genetických materiálů. Jednou ztracený gen je ztracený navždy a možná až mnohem později by ukázal svoji užitečnost. Aby nedošlo k ztrátám absolutním, zakládá každý stát genové banky, úkolem kterých je sběr a zachování původních krajových odrůd. Jsou to takové „rostlinné domovy důchodců“. Staré odrůdy jsou zde pravidelně přimnožovány, detailně popsány a semínka skladována v suchu a při nízkých teplotách. Prodlouží se tím jejich životnost. Česká genobanka je v Praze Ruzyni a její pobočka v Olomouci udržuje mimo jiných zelenin i širokou kolekci rajčat.

Ovoce nebo zelenina?

Když se řekne rajče, většina z nás ho nejspíš automaticky zařadí mezi zeleninu, protože nechutná sladce jako ovoce. Opačný názor však mají botanici. Na čí straně stojí pravda? Lilek rajče je z botanického hlediska vytrvalý kulturní keř. Jeho plody, rajská jablka, jsou proto jednoznačně ovocem. Jelikož se ale pěstuje jako jednoletka, mnozí pěstitelé považují rajčata za zeleninu.

Spor o správné zařazení řešil v roce 1893 dokonce Nejvyšší soud Spojených států amerických. Tehdejší prezident USA Chester A. Arthur uvalil clo na veškerou dovezenou zeleninu, což se ale netýkalo ovoce. V případu Nix vs. Hedden nakonec padl verdikt, že rajče je zelenina, protože s ním tak spotřebitelé nakládají. Následně bylo ustanoveno státní zeleninou v New Jersey, zato v Arkansasu je zároveň státním ovocem i zeleninou.

Po dalším soudním sporu v roce 2005 je ovšem ve státech Tennessee a Ohio vedené jako ovoce. Evropský parlament v roce 2011 rozhodl, že rajčata jsou ovoce. Pokud se tedy budeme striktně držet botanického výkladu, můžeme je označit za nejpopulárnější ovoce na světě. Na celém světě se jich ročně vyprodukuje přes 170 milionů tun, čímž poráží například i tolik oblíbené banány.

Pěstování rajčat u nás

Rajčata se pěstují jako polní plodina či ve sklenících. Rajčata pěstovaná na polích jsou využívána k průmyslovému zpracování, pro čerstvou produkci se naopak využívají rajčata ze skleníkové produkce. Při sázení na polích je vhodné nepěstovat rajčata dvakrát po sobě či jiných plodinách z čeledi lilkovitých, a to z důvodu přenosu půdních chorob. Rajčatům svědčí lehké, teplé, písčité půdy s dostatkem humusu. Optimální pH půdy má být 5,5 až 7,5. Při dostatečných závlahách lze rajčata úspěšně pěstovat na všech druzích půd. Z hlediska minerální výživy je nejdůležitější dusíkaté hnojení, dále musí být hnojeny draselnými a fosfátovými hnojivy. Při pěstování v bezpůdových systémech je výživa rostlin pod lepší kontrolou a nehrozí půdní choroby. Kořeny při tomto způsobu pěstování rostou v minerální vlně či kokosovém substrátu či přímo ve vyživovacím roztoku.

Rajčata pro zdraví

Popularita rajčat u českých konzumentů patrně souvisí s vhodným poměrem sladké a kyselé chuti a s charakteristickým aroma. Rajčata jsou bohatým zdrojem vitamínů (A a C) a antioxidantů, zejména lykopenu. Majoritní podíl v rajčeti představuje voda (92,5 – 95,0 %), dále cukry, vláknina, organické kyseliny, minerální látky, karotenoidy a vitamíny. Složení rajčat je velmi závislé na jejich vyzrálosti, resp. sušině. Výsledný obsah nutričních látek a jejich ztráty při zpracování ovlivňuje mnoho faktorů: způsob pěstování a zralost suroviny, odrůda, klimatické podmínky, teplota při zpracování, délka záhřevu, přístup světla, vzduchu, přítomnost kyselin a některých kovových iontů apod.

Jedině ta česká

Do testu jsme zařadili 12 cherry rajčat, patero z nich neslo značku kvality KLASA, dvoje rajčata pak byla zároveň i nosite­li označení Regionální potravina. Tyto vzorky tedy pocházely z české produkce, zbylých sedm vzorků bylo ze zahraničí. Senzorické hodnocení přitom prokázalo daleko lepší vlastnosti u tuzemských rajčat (známky 1,6 – 2,1). Dovozová rajčata byla hodnocena jako průměrného vzhledu, světlé barvy, rajčata s málo intenzivní rajčato­vou chutí. Jeden vzorek s celkovým hodnocením 4,0 byl dokonce hodnocen jako podprůměrný. Test dává českému spo­třebiteli jasné sdělení: „Kupujte tuzemská rajčata“, pokud si na nich chcete oprav­du pochutnat!