Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

V ČR i v Evropě roste obava firem z možného oslabení domácí poptávky
08.11.2019

Hlášení v systému RASFF: 43. týden 2019
08.11.2019

Varování před masovými příkrmy pro děti, mohou obsahovat části plastu
08.11.2019

Prodej bezmála 300 kg drůbežího masa neznámého původu na Olomoucku
08.11.2019

Ctpp >


Výživa dětí: Jak a co dětem zařadit od 6. měsíce věku
Datum: 06.11.2019

30.10.2019 | Starost o správnou výživu dětí občas ústí do zbytečně úzkostlivého oddalování a zařazování různých typů příkrmů a doplňujících složek stravy k mateřskému mléku, což není vždy zrovna správná strategie. Jak by tedy měly maminky postupovat?

 

I kojenci a nejmenší děti mají vlastní individuální stravovací a imunitní dispozice, a proto je nutné konzultovat zařazování jednotlivých druhů potravin s dětským lékařem. To ostatně již v minulosti opakovaně doporučovala Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN), která uvádí poměrně široké časové rozpětí pro začátek seznamování se s příkrmy, konkrétně dobu mezi 17. a 26. týdnem věku dítěte. To v praxi znamená, že s prvními příkrmy na bázi zeleninových kaší lze začít již v průběhu šestého měsíce věku.

Se sladkým brzděte

Vhodnější jsou přitom méně sladké suroviny, neboť pokud si dítě zvykne hned o počátku na sladší ingredience, stává se často, že o něco kyselejší druhy ovoce a zeleniny podávané v pozdější době odmítá. Samozřejmostí je pak absence přidané soli. První zeleninové či ovocné kaše mají mít jemnou konzistenci a jako suroviny je třeba volit takové, které nepatří mezi alergeny (například kiwi a podobně). Vhodnou surovinou jsou tak například jablka, typické a často používané kašičky z mrkve, často je také surovinou pro první kašičky banán. Ten ovšem patří spíše mezi sladší suroviny, a právě v tomto případě se může stát, že dítě bude odmítat méně sladké příkrmy.

(Ne)braňte styku s alergeny

Jsme-li u alergenů, pak je možná vhodná poznámka k některým mýtům, které se k nim vážou. Modelovým příkladem je přitom lepek obsažený v jinak běžně konzumovaných obilovinách a obavy maminek z rizika alergií z lepku. Je však třeba vědět, že oddalování konzumace obilovin v dětských příkrmech a kašičkách u miminka vzniku alergie nezabrání – naopak zařazení obilovin do příkrmů ve správnou dobu může být dokonce prevencí takzvané neceliakální glutenové senzitivity v dospělém věku prostě proto, že si organismus na stravu s lepkem včas zvykne. Samozřejmě platí, že především malí alergici musí ze své stravy lepek vyloučit – takové rozhodnutí by měl ale udělat příslušný lékař. Obecně pak platí, že vyšší riziko této (ale i jiné) alergie hrozí u miminek, jejichž rodiče či nejbližší příbuzní jsou sami alergici, nebo u těch, kteří žijí ve znečištěném prostředí, nebo u miminek, jejichž maminky trpí stresem. Pokud ale miminko alergii na lepek nemá, mohlo by a většinou také mělo začít přijímat lepek v podobě příkrmů již od šestého měsíce věku.

To znamená kašičky, k jejichž výrobě byl použit oves, ječmen, proso, pšenice, rýže, kukuřičná krupice, amarant nebo pohanka. Některá doporučení ovšem radí maminkám přece jen zas tolik s takovými příkrmy nespěchat. I proto se obvykle uvádí, že je nejvhodnější začínat s rýžovou kaší, a stejně jako v případě ovoce a zeleniny je třeba podávat jednotlivé nové cereální složky potravin v podobě příkrmů postupně, a počkat několik dní (zhruba pět) na to, „co to s miminkem udělá“. Tím se na základě reálné reakce organismu dítěte dozvíte, která konkrétní složka může dělat miminku problémy.

Náhradní mléka jen v případě nouze

Ke konzumaci obilovin je nicméně miminko obecně připraveno již v šestém měsíci věku. V tomto věku je ovšem samozřejmě stále hlavní potravinou pro miminka (pokud je to možné) mateřské mléko. Kojit minimálně prvních šest měsíců, ale ideálně celý první rok života miminka, doporučuje ostatně i Světová zdravotnická organizace (WHO). Vodítkem pro stravování dětí mohou být přitom i skripta s prostým názvem „Dětská výživa“, která jako podklad pro kurzy pro veřejnost sestavil prezident Aliance výživových poradců ČR (AVP) Ivan Mach, nebo je možné takové kurzy absolvovat.

„Pro každého kojence je naprosto nejlepší výživou po dobu prvních šesti měsíců jeho života mateřské mléko. Právě mateřské mléko totiž nejpřesněji zajišťuje individuální potřeby každého kojeného dítěte. Mateřské mléko dodává kojenci vedle základních živin i vitamíny, minerály a především ochranné imunitní faktory specifické pro děti. Při dostatečném kojení i po šestém měsíci věku jsou všechna náhradní kojenecká mléka zbytečná. Za optimální pro vývoj dítěte se v současné době považuje výhradně kojení po dobu 6 měsíců. Mateřské mléko je nejenom zdrojem energie a živin, ale ovlivňuje i vývoj imunitního systému a střevní flóry. Nejenom dlouhodobé zkušenosti, ale i velké mezinárodní studie potvrzují, že kojené děti jsou zdravější.  Pediatři se také shodují v tom, že kojení podporuje mentální, kognitivní a neurologický vývoj dítěte,“ píše se v uvedených skriptech. „Dětská výživa“ je přitom pro každého docela poučné čtení, neboť obsahuje i hodnocení výživově - zdravotní dignostiky dítěte a především právě obecné zásady dětského stravování.

Kupujte příkrmy z EU

I když část maminek připravuje příkrmy pro své ratolesti sama, většina jich nakupuje příkrmy v maloobchodech. Zejména při výběru kojenecké a dětské stravy platí, že přednost při výběru těchto potravin by měly maminky dávat produktům vyrobených na území Evropské Unie. I když je evropská legislativa často zbytečně složitá a administrativně náročná, výsledkem jsou potraviny, které jsou patrně z celého světa nejbezpečnější, neboť v porovnání s jinými částmi světa má EU téměř vždy nejpřísnější limity pro celou škálu různých kontaminantů, které se mohou v potravinách nacházet. Ještě přísnější limity má pak v některých případech i tuzemská legislativa, je však třeba přiznat, že dost značná část nabídky pokrmů a příkrmů pro kojence a nejmenší děti v maloobchodech není tuzemského původu. I tady má tak naše potravinářství rezervy – ale to by bylo na úplně jiný článek.