Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Znojemské historické vinobraní 2019
12.09.2019

Výroční konference Platformy pro reformulace, 18. 9. 2019
12.09.2019

Ministr zemědělství: Dobré životní podmínky hospodářských zvířat jsou pro nás důležité, letos dáme na jejich zlepšení 1,6 miliardy korun
12.09.2019

V nemocnicích, školách a školkách chybí biopotraviny: Není o ně snad zájem?
12.09.2019

Ctpp >


Vědci zmapovali genom křenu a potočnice
Datum: 06.05.2019
Gate2Biotech
Vydáno: 6.5.2019
 
Autor: Gate2Biotech
Informace portálu Gate2Biotech

Odborníci ze skupiny Martina Lysáka v institutu CEITEC se zaměřují na hospodářský významné rostliny z čeledi brukvovitých.

Vysoký obsah vitamínů, významné léčebné účinky a také známá pochutina. Takové jsou vlastnosti dvou rostlin - křenu selského, který je u nás oblíbenou přílohou, a potočnice lékařské, která se ve Velké Británii, Francii a dalších západoevropských zemích hojně využívá nejen do salátů. Na první pohled odlišné brukvovité rostliny jsou ve skutečnosti blízce příbuzné, a protože jde o hospodářsky významné plodiny, podívali se biologové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity na jejich genom.

 Znalost struktury a sekvence chromozomů, tedy jaké geny a kde se na nich nacházejí, je základem správného cílení zásahů do genomu nejčastěji za účelem zvýšených výnosů a odolnosti.

Čeleď brukvovitých zkoumají odborníci z výzkumné skupiny Martina Lysáka řadu let a ze zhruba 3700 druhů se zaměřují i na ty využívané v potravinářství. Výsledky jejich výzkumu genomu křenu (Armoracia rusticana) a potočnice (Nasturtium officinale), které začátkem roku zveřejnil časopis Plant Physiology, pomůžou dalším vědcům detailně přečíst celou genetickou informaci obou rostlin. Takové informace mohou být užitečné pro další experty pracující v zemědělství.

Autoři studie, Terezie Mandáková Martin A. Lysák, používají ve výzkumu metodu chromozomového malování. „Využíváme chromozomy nalézající se v květních částech rostliny, musíme tedy rostlinu nejdřív vypěstovat a nechat vykvést. Na tyto chromozomy pak hybridizujeme, tedy navážeme, komplementární DNA sondy. Jde o fluorescenčně naznačené fragmenty DNA modelové rostliny huseníčku rolního, tedy arabidopsisu. S pomocí těchto sond pak můžeme rekonstruovat podobu chromozomů daného druhu, srovnávat je s jinými a určit tak, jak tento genom vzniknul a jak se vyvíjel v průběhu milionů let evoluce,“ krátce přiblížil používanou metodu Martin Lysák.

Publikaci v Plant Physiology najdete zde

Mandáková, T., & Lysak, M. A. (2019). Healthy roots and leaves: comparative genome structure of horseradish and watercress. Plant Physiology, 179(1), 66-73. DOI: 10.1104/pp.18.01165

Zdroj: Magazín M

Převzato z: