Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Ministr Toman v Bruselu: Tlak na zemědělce v souvislosti s klimatickou změnou roste, na plnění úkolů potřebují silný rozpočet a méně administrativy
19.07.2019

Hlášení v systému RASFF: 27. týden 2019
19.07.2019

Dodávka na jihu Čech vezla v nevyhovujících podmínkách čtvrt tuny masa a masných výrobků
19.07.2019

Hodnocení rizik a přínosů potravin: metody pro kvantifikaci zdravotních účinků
19.07.2019

Ctpp >


GMO a sociální otázky v Indii
Datum: 01.04.2019
BIOTRIN

Poté, co indická vláda v devadesátých letech minulého století liberalizovala svou ekonomiku, zemědělský sektor prošel celou řadou změn. Nové rozvojové programy prohloubily nerovnost ve společnosti. Vláda stáhla dotace na hnojiva, pesticidy, vodu a osiva. Obchody, které byly dříve zásobovány produkty místních farmářů v rámci kontrolovaného trhu, náhle zaplavily nové soukromé značky. Mnohé zemědělce tato situace přivedla k rozhodnutí, že chtějí do obchodů opět dostat své výrobky, a to prostřednictvím pěstování geneticky modifikovaných (dále GM) plodin s vyššími výnosy.

Hlavní plodinou, o kterou se indičtí zemědělci zajímají, je bezesporu bavlník. Indie je jeho druhým největším producentem na světě. Bavlník, který je oproti jiným rostlinám extrémně náročný na množství aplikovaných pesticidů, hraje dominantní roli v průmyslové a zemědělské ekonomice země. Od devadesátých let minulého století, kdy se poprvé začalo diskutovat o možnosti pěstování GM rostlin, je dnes již osivo GM bavlníku omezující používání pesticidů běžně dostupné.

Hlavním producentem bavlny je Telangana, stát v jižní Indii, kde většinu bavlníku na svých pozemcích pěstují malí zemědělci. Zvláštností je, že právě zde dochází k nejčastějším sebevraždám farmářů, kdy vrcholem byla právě devadesátá léta minulého století. Obecně je míra sebevražd indických zemědělců neúnosně vysoká, v roce 2015 jich zde bylo podle zprávy indické vlády zaznamenáno více než 12 500.

Tato znepokojivá čísla jsou podle některých odborníků výsledkem klimatických změn a jimi způsobené nouze zemědělců. Podle jiných je tato otázka mnohem složitější. Zjednodušení výběru vhodných odrůd GM plodin, jimiž je indický trh přeplněný, by zemědělcům usnadnilo živobytí a snížilo deprese z nízké životní úrovně, jež mohou vyústit až v sebevraždu.

Touto problematikou se zabýval Andrew Flachs z Purdue University v americkém státě Indiana. Během let 2012 až 2016 provedl průzkum s příslušníky indických zemědělských domácností. Probíral s nimi jejich zkušenosti s pěstováním GM bavlníku a mj. zjišťoval, jak si vybírají z velmi rozmanité nabídky GM odrůd.

Výsledky studie, které byly publikovány časopisem American Anthropologist v únoru tohoto roku, naznačují, že indičtí farmáři nemají příliš přesnou představu o tom, co znamená „dobrý výnos“. Pěstují většinou jednu odrůdu GM bavlníku po dobu několika let a nehledají jiné alternativy, které by pro ně mohly být z hlediska výnosu výhodnější. Nemají porovnání s jinými odrůdami, a tím pádem ani neumějí naplno využít jejich potenciálu. Za celou dobu výzkumu bylo zjištěno, že farmáři pěstují celkem šest vybraných odrůd, přestože možností je mnohonásobně více.

Ukázalo se, že GM bavlník pro ně představuje způsob modernizace zemědělství a považují jej za příležitost, jak být úspěšní a jak mohou zvýšit životní standard svých rodin. Jejich zájem o pěstování GM plodin je tak spíše sociálním, než ekonomickým nebo agronomickým aspektem, kdy se snaží být dobrými rodiči, členy komunity a dobrými občany Indie.

Pokud tedy celou problematiku chápeme jako existenční otázku, jde zde především o zlepšení kvality života indických farmářů. S GM plodinami zemědělství vzrostlo, ale je nutné, aby vláda regulovala množství nových odrůd, které se každý rok objevují na trhu. Farmáři, kteří dělají pro své živobytí to, co považují za nejlepší, a tedy pěstují GM bavlník, se v takovém přílivu nových možností nestihnou zorientovat a v konečném důsledku ani zlepšit svou životní situaci.

 

Zdroj:

Andrew Flachs. Planting and Performing: Anxiety, Aspiration, and “Scripts” in Telangana Cotton Farming. American Anthropologist, 2019; 121 (1): 48 DOI: 10.1111/aman.13175

Zdroj obrázku: https://imagenesmi.com/im%C3%A1genes/india-cotton-25.html