Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19
09.07.2020

Hniloba včelího plodu se ze severu Čech do dalších regionů ČR nerozšířila
02.07.2020

Hlášení v systému RASFF: 25. týden 2020
02.07.2020

Komise v Královéhradeckém kraji navrhla ocenit devět lokálních výrobků značkou Regionální potravina
02.07.2020

Ctpp >


Lék na alergii? Dieta.
Datum: 28.07.2015
Svět potravin

Alergií na potraviny přibývá, zejména v západních zemích. Dieta, která eliminuje z jídelníčku problematické potraviny, se sice neřadí mezi typické alternativní druhy výživy, přesto nutí postižené jedince k jinému stravování. Je třeba rozlišit potravinové alergie a potravinové intolerance, případně přecitlivělost na potraviny.

Potravinová alergie zahrnuje vždy imunitní systém. Je to nepřiměřená reakce na určitý alergen a k vyvolání stačí i stopové množství potraviny. Podle rychlosti nástupu příznaků rozlišujeme alergie okamžitého typu a alergie opožděného typu.

Intolerance na potraviny je způsobena metabolickou poruchou, ne imunitou. Jde o částečný či úplný nedostatek enzymů, které se podílejí na zpracování potraviny. Například při laktózové intoleranci chybí enzym laktáza, což vede k nestravitelnosti mléčného cukru, laktózy. Ta fermentuje v tlustém střevu a výsledkem je nauzea, plynatost a průjem. Při alergii na bílkovinu kravského mléka jsou střevní projevy podobné jako u intolerance, ale navíc se přidávají reakce dýchacího systému (chronická rýma, kašel, záněty průdušek, astma) a kožní projevy (ekzémy, kopřivka). Největší hrozbou je anafylaktická reakce, která znamená bezprostřední ohrožení života a vyžaduje rychlou lékařskou pomoc.

Přecitlivělost na potraviny je psychosomatická záležitost, má psychický podklad. Je to averze na některé potraviny spojená s negativním zážitkem a podobně. 

 Mechanismus alergických reakcí

Podstatou funkce imunity je obranyschopnost organismu proti všemu cizímu. A právě v rozpoznání vlastního a cizího je jedinečnost tohoto systému. Ten se od ostatních systémů v lidském těle liší tím, že není přesně ohraničenou strukturou.  K základním molekulám, které působí v imunitním systému, patří protilátky – imunoglobuliny, které tvoří specifické imunitní reakce. K vlastnostem imunitního systému patří schopnost rozpoznat vlastní a nevlastní molekuly (antigeny), což umožňuje obranu před parazity a patogenními mikroorganismy.

Paměť systému umožňuje pamatovat si antigen, se kterým se už jednou setkal a při opakovaném kontaktu na něj potom může reagovat pohotověji, rychleji a intenzivněji. Má schopnost rozvinout imunitní reakci jen proti malému úseku molekuly antigenu a díky rozmanitosti reakcí dokáže odpovídat na miliony různých podnětů.

alergeny

Význam trávicího systému

Pro vznik potravinové alergie je zásadní správné fungování imunitního systému na střevní sliznici. Látky, které se dostanou do trávicího traktu a jsou vyhodnoceny jako škodlivé, jsou zneškodněny a látky, které jsou vhodné a potřebné, jsou správně využity. Někdy ale dochází k nesprávnému nastavení imunitní odpovědi a nepřiměřené imunitní reakci na určitou bílkovinu – například tu obsaženou v kravském mléce, vaječném bílku, v obilovinách, rybách atd.

Podíl na této nepřiměřené reakci mají genetické vlivy (rodinný výskyt astmatu, ekzému, pylových alergií) i vlivy prostředí (znečištění, stres, málo pohybu, špatné stravovací návyky, nevhodné složení střevní mikroflóry).

 Alergeny z potravin

Nejčastěji se alergie na některou potravinu objevuje u dětí do šesti let. Může se ale vyvinout i později, dokonce v dospělosti. V průběhu prvního roku věku dítěte jsou nejčastějšími potravinovými alergiemi ty na kravské mléko, vaječný bílek, bílkoviny obilovin, burské oříšky, soju. U těchto potravin se stává, že v průběhu několika let se jejich alergizující schopnosti snižují tak, jak pozvolna dozrávají trávicí procesy a trochu se otupí reaktivita imunitního systému. Zhruba do 6 let věku se naprostá většina alergií na tyto základní potraviny zmírní nebo zcela vymizí.

Cílem diety při alergii je vyloučení alergenu ze stravy, a protože dodržování eliminační diety bývá obtížné, doporučuje se v odstupech jednoho až tří let provokačními testy překontrolovat, zda alergie stále trvá.

 

 Nejčastější potravinové alergie:

- kravské mléko

- slepičí vejce (zejména bílek)

- ořechy (arašídy, mandle)

- ryby a mořské plody

- citrusové plody

- luštěniny, soja

- maso

- zelenina (cibule, celer)

- ovoce (jahody)

- jiné (pšenice, čokoláda, koření)