Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

O značku Regionální potravina přišel Kefír výrobce Jana Svatošová
25.10.2019

Setkání k projektu GoNano
22.10.2019

Tolerance rostlin vůči železu
18.10.2019

SVS podá trestní oznámení pro podezření na týrání zvířat na jatkách
18.10.2019

Ctpp >


Potraviny v Německu: levnější a kvalitnější
Datum: 20.07.2015
Svět potravin

Pro potřeby testu jsme zakoupili v supermarketech v Praze a Drážďanech dvacítku totožných výrobků. Zatímco v Německu jsme za nákup utratili 854 Kč, stejné zboží v České republice nás vyšlo na 991 Kč, tedy o 14 % dráž. Z celkových 20 bylo v Německu levnějších 13 produktů. Cenu všech výrobků jsme přepočítali na koruny kurzem ČNB platným v den nákupu.

Pokud bylo v českém a německém balení rozdílné množství výrobku, cenu jsme přepočítali na srovnatelnou hmotnost či obsah. Do očí bijících cenových rozdílů jsme našli několik: zatímco tuňák Rio mare stojí německého spotřebitele 70 Kč, ten český si za něj ještě skoro padesátikorunu připlatí. Litrová zmrzlina Carte d´Or stojí v ČR 130 Kč, v Německu jen 82. A zatímco za Kinder mléčný řez utratí české maminky 11 Kč, německé stojí polovinu.

Máme rádi méně salámu?

Rozdíly nenajdeme jen cenové, ale výrobky se liší také složením. A to navzdory faktu, že jsou výrobky v obou zemích (až na drobné odchylky) prodávány pod stejným obchodním názvem a ve stejném obalu. Z dvacítky testovaných produktů je složení stejné v devíti případech. U některých výrobků najdeme rozdíly menší, kterých si spotřebitel na první pohled ani nevšimne, ovšem jindy najdeme v totožných obalech výrobky značně odlišné.

Asi nejviditelnější rozdíl zaznamená spotřebitel, pokud se rozhodne pro rychlou večeři v podobě mražené salámové pizzy Ristorante (výrobce Dr. Oetker). „Německá“ pizza je obložena 12 % salámu, na té „české“ je ho polovic. Zčásti je pravděpodobně nahrazen kukuřicí, kterou na pizze prodávané u západních sousedů nenajdeme. Nákup pizzy vyšel v Čechách o 10 % levněji než v Německu. „Kdybychom pizzu prodávali při stejných cenách jako v Německu, tak bude u nás prakticky neprodejná,“ vyjádřil se Zdeněk Kvinta ze společnosti Oetker. Navíc má společnost svými testy ověřeno, jak tato pizza spotřebitelům chutná. „Před rokem 2006 jsme prodávali v ČR identický výrobek jako v Německu, od té doby vyrábíme v Polsku. Kvalitu obou výrobků hodnotili spotřebitelé v našich průzkumech srovnatelně,“ dodal.

 

Překvapivé zjištění je, že se od sebe liší také produkty, které se staly do značné míry symbolem globalizace a většinu spotřebitelů ani nenapadne, že se na jednotlivých trzích budou různit. Z porovnání složení ale vyplývá, že německý zákazník si kupuje Coca Colu a Fantu slazenou cukrem, zatímco na český trh putují nápoje slazené glukózo-fruktózovým sirupem. Nelze tvrdit, že byl tento způsob slazení z výživového hlediska méně vhodný, jednoznačně se však jedná o levnější surovinu než je cukr. „Použité sladidlo se může v jednotlivých zemích lišit. Rozhodnutí je na lokálním výrobci, který přihlíží i ke spotřebitelským chuťovým testům v dané zemi,“ vysvětluje manažerka komunikace společnost Coca-Cola Kateřina Eliášová.