Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Novinky v oblasti NBT - IV.
22.05.2018

GMO na Akademických týdnech
22.05.2018

19. 5. – Evropský den obezity a Výzva 52
22.05.2018

Další šarži falšovaných masných výrobků Potravinářská inspekce zjistila ve slevové letákové akci
22.05.2018

Ctpp >


Vědci podrobně prozkoumali námel a to, jak chránit obilí
Datum: 11.05.2018
ČTK

Houby, které napadají traviny a jsou známé jako námel, podrobně zkoumal Vědecký tým Miroslava Kolaříka z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Vědci odhalili, jak se různé druhy námele vyvíjely, jak jsou příbuzné a jaké druhy rostlin napadají. Výzkum přispěje k ochraně pastevních trav a obilí před těmito houbami. Výsledky nyní publikoval prestižní vědecký časopis Molecular Phylogenetics and Evolution.

Námel jsou houby rodu paličkovice, které napadají květenství travin a obilí a produkují nebezpečné toxiny. Některé z nich jsou nebezpečné pro dobytek i pro lidi, kteří zkonzumují výrobky z kontaminované mouky. Ve středověku stál námel za masivními otravami, jak uvedli vědci v tiskové zprávě. Aby zjistili, proč napadá jen některé traviny a jak se šíří, zaměřili se na jeho dávnou minulost.

"Námel napadá traviny od jejich samého vzniku v druhohorách. Překvapivý byl fakt, že rod paličkovice jsou vlastně čtyři velmi dávno oddělené skupiny, které se liší ve všech zásadních aspektech biologie a na které můžeme nahlížet jako na samostatné rody," uvedla členka týmu Kamila Píchová. Každý z nich napadá jiné rostliny.

Pro zemědělství je nejvýznamnější skupina paličkovice nachové. Ta obsahuje čtyři různé druhy houby, z nichž jen jeden napadá obilí a běžné luční trávy. "Nyní víme, které traviny nejsou hostitelem "obilného" námele, což je zásadní při výběru osevních směsí určených k okrajům obilných polí a tedy k ochraně těchto ploch před kontaminací," uvedli vědci.

Vědci zjistili také to, že některé námele obsahují i další, dosud přehlížené toxiny. Skupina paličkovice nachové jich podle chemika Miroslava Fliegera produkuje více než těch, které byly již známy. Řada z nich je velmi nebezpečná pro buňky savců, přesné zjištění jejich účinků však vědce teprve čeká.

Námel čeští vědci zkoumají od počátku 70. let minulého století. Podle vedoucího týmu Kolaříka jsou díky tomu v tomto oboru vedoucí skupinou ve světě. Mají vzorky z celého světa, které se podařilo získat například díky již zesnulé vědkyni Sylvii Pažoutové. Popsali 15 nových druhů námele. Výsledky jejich výzkumu publikovalo několik vědeckých časopisů.