Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Perspektivy transgenních prasat
17.09.2019

Hospodářská komora navrhuje zrušit odborářům daňové výjimky a osvobození z placení daní
17.09.2019

Zaměstnavatelé se chystají příští rok zvýšit výplaty v průměru o více než 6 %. Některé firmy budou zvyšovat mzdy ještě výrazněji
17.09.2019

Aktualizace výživových referenčních hodnot je po 10 letech hotová - pro 34 živin
17.09.2019

Ctpp >


Po osmi letech se chmel pěstuje zase na více než 5000 ha
Datum: 07.05.2018
ČTK

5. 5. 2018 | ČTK

Po osmi letech překonali čeští pěstitelé chmele hranici 5000 hektarů sklizňových ploch. Meziročně vzrostly o 81 hektarů, letos tak činí 5026 hektarů, informoval dnes Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ).

Naposledy tomu tak bylo v roce 2010, kdy plochy měly výměru 5210 hektarů. Tehdy byla nadúroda, chmelaři kvůli stagnující výrobě pivovarů a rostoucí oblibě levných supermarketových značek piva nechali v roce 2011 pětinu úrody na chmelnicích, protože se nevyplatilo ji sklízet. Nyní chmel hodně využívají minipivovary.

"V žatecké oblasti se sklizňová plocha chmelnic navýšila o 48 hektarů, v úštěcké o čtyři hektary a v tršické o 29 hektarů," uvedl ústav. Plocha nejpěstovanějšího Žateckého poloraného červeňáku se zvětšila o 35 hektarů na současných 4352, odrůdy Sládek o 27 hektarů na 322. "Plocha odrůdy Saaz Special se zvýšila o osm hektarů na současných 34 hektarů a odrůda Premiant o pět hektarů na současných 170. Odrůda Harmonie a Saaz Late byla nově vysázena vždy po dvou hektarech na současných sedmi hektarach a 46 hektarech. Po jednom hektaru se zvýšila plocha u odrůdy Rubin a u odrůdy Vital," dodal úřad. Celkem podle něj bylo letos vysázeno 292 hektarů nových chmelnic.

Loňská sklizeň chmele byla meziročně nižší zhruba o 12 procent, přesto byli pěstitelé podle ÚKZUZ spokojeni. Za celou Českou republiku byla úroda 6797 tun chmele s průměrným hektarovým výnosem 1,37 tuny, což lze hodnotit jako mírně nadprůměrný ročník.

V roce 2011 se kvůli nadprodukci chmele snížila sklizňová plocha o 4632 hektarů, přesto se urodilo 6250 tun chmele. Tehdejší slušná úroda a zejména dobrá úroda z minulých let se chmelařům paradoxně vymstily; pivovary měly zásoby a navíc počítaly s lepšími prodeji. Pěstitelé měli dopředu nasmlouvané dodávky na zhruba 5000 tun chmele. Českým chmelařům dělalo starosti především levné pivo z polského dovozu, které tehdy prodávaly supermarkety.

V současné době je však v ČR stále více minipivovarů, které používají na výrobu velké množství chmele. Přibývá zhruba jeden týdně, zatím jich je kolem 400.

Přibližně 80 procent českého chmele směřuje na vývoz, největším dovozcem je tradičně Japonsko, významnými dovozci jsou také Německo, Čína a Rusko. Prakticky veškerý vypěstovaný chmel podléhá dlouhodobým smlouvám s odběrateli.