Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Odvádět odvody i za dobu, kdy zaměstnanec bude doma, nedává smysl. Česká mutace kurzarbeitu by také primárně neměla podporovat přechod zaměstnance k jinému zaměstnavateli
18.09.2020

Hospodářská komora vládě: Kurzarbeit podnikatelé vítají, sporné body by ale měla vláda přehodnotit
18.09.2020

Africký mor prasat je již ve třech ze čtyř zemí sousedících s ČR
18.09.2020

Ocenění Regionální potravina si převzalo sedm producentů z Pardubického kraje
18.09.2020

Ctpp >


Ne vždy se mají Němci lépe. Stejná značka másla byla v českých regálech kvalitnější
Datum: 21.11.2017
iDNES.cz

O kvalitu másla se na rozdíl od Němců bát nemusíme. I když většina předchozích testů dvojí kvality potravin ukazovala na horší výrobky v Česku, poslední dTest ukázal opak. Máslo stejné značky bylo kvalitnější v českých regálech.

Na popud spotřebitelů, kteří se kvůli nedostatku smetany obávali zhoršení kvality másla, nechala spotřebitelská organizace dTest v laboratoři otestovat 20 různých másel, přičemž 18 vzorků pocházelo z českých regálů a zbylé dva výrobky z německého trhu pro srovnání. Překvapivým zjištěním je, že Meggle Alpské máslo prodávané v Česku bylo kvalitnější než jeho německé dvojče Meggle Alpenbutter.

Žádný z testovaných výrobků vysloveně spotřebitele nepodváděl nebo neklamal. Pár nedostatků se ale přesto našlo. „Dobrou zprávou je, že si máslo z českých mlékáren zachovalo svou kvalitu i po zdražení, to se o německých říci nedá. Tři másla vyrobená v německých mlékárnách obsahovala výrazně více než povolená 2 % netukové sušiny. Ta v másle může zůstat, když se během výroby máslo dostatečně nepropírá nebo se z něj dostatečně neodebírá podmáslí,“ shrnuje výsledky testu Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Šlo o máslo Arla Foods Deutsche Markenbutter prodávané v Německu a dva německé výrobky dostupné na našem trhu – Norma/Landfein Deutsche Markenbutter a Molkerei Ammerland Německé máslo. Všechny tři vzorky proto nevyhověly evropským ani německým předpisům. 

Nepatrně více než 2 procenta netukové sušiny zjistil dTest ještě v Německu vyrobených máslech značky Pilos a Meggle Alpenbutter z německého obchodu. Obě másla si za ni proto odnesla dostatečnou známku.

Zajímavostí másla Meggle z něměckých regálů je, že jeho dvojče z českého obchodu Meggle Alpské máslo bylo z pohledu tukuprosté sušiny zcela v pořádku a získalo i lepší známku v senzorickém hodnocení, protože jeho vůně, chuť a konzistence se více blížila máslovému ideálu. Deklarovaný obsah tuku se nelišil a v naměřených hodnotách se objevil rozdíl 0,5 % ve prospěch vzorku prodávaného v České republice. Meggle vyrobené pro český trh získalo v celkovém hodnocení dTestu 63 %, kdežto německé jen 51 %. Dvojí kvalita másla tentokrát zvýhodnila české spotřebitele.

Jak má chutnat správné máslo?

Evropské přepisy říkají, že správné máslo by mělo mít mezi 80 až 90 procenty tuku. V České republice jsou nejběžnější másla 82 procentní, občas se ale objevují i 84 procentní másla. „Obsah tuku je jeden z povinných údajů, který vždy na obalu másla najdeme. Deklarovanou tučnost dodržely všechny vzorky, ovšem tři německá másla jen s odřenýma ušima, tedy jen při započtení nejistoty měření. Šlo o stejné vzorky, které chybovaly v množství tukuprosté sušiny,“ konstatuje Hana Hoffmannová. Nejtučnější másla patřila zároveň mezi absolutní vítěze – o první příčku se dělí dva produkty Mlékárny Hlinsko – Billa České máslo 84 %, které obhájilo své prvenství z loňského testu, a Tatra Farmářské máslo.

Jak poznat ideální máslo? Chuť a vůně správného másla musejí být čisté, mléčně aromatické a lahodně příjemné. Konzistenčně musí být máslo stejnorodé, důležitá je dobrá roztíratelnost a tažnost do délky. Vadou však není ani máslo, které se po delším tahu přetrhne, případně se nedá táhnout kvůli přílišné měkkosti. 

Naopak nežádoucími znaky na povrchu másla jsou příliš žlutá nebo nejednotná barva až mramorování, vodnatost, vysoká poréznost, eventuálně výskyt cizích částic, či dokonce plísní. Mezi nedostatky v chuti a vůni patří žluklost, zatuchlost, hořkost nebo další pachutě. Za vadnou konzistenci se u másla považuje tvrdost, drobivost, přílišná křehkost, hrudkovitost či opačný extrém – měkkost, mazlavost a lepivost. Mezi chyby se počítá i velmi špatná roztíratelnost.