Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Ministr Toman v Bruselu: Tlak na zemědělce v souvislosti s klimatickou změnou roste, na plnění úkolů potřebují silný rozpočet a méně administrativy
19.07.2019

Hlášení v systému RASFF: 27. týden 2019
19.07.2019

Dodávka na jihu Čech vezla v nevyhovujících podmínkách čtvrt tuny masa a masných výrobků
19.07.2019

Hodnocení rizik a přínosů potravin: metody pro kvantifikaci zdravotních účinků
19.07.2019

Ctpp >


Integrovaná ochrana při pěstování obilnin - výstupy ze semináře
Datum: 09.03.2017
ÚKZÚZ
Vydáno: 6.3.2017
Autor: ÚKZÚZ

 

Tisková zpráva ÚKZÚZ ze dne 3. 3. 2017.

 



Dne 1. 3. 2017 proběhl v prostorách MZe odborný seminář „Integrovaná ochrana při pěstování obilnin“, který byl zaměřen na jednotlivá specifika pěstebních technologií nejpěstovanější komodity v ČR. Přednášející se věnovali problematice jak z pohledu praxe, tak z pohledu informační podpory poskytované ÚKZÚZ. Na semináři se sešlo 200 účastníků, převážně z řad zemědělské praxe, zástupců státních i výzkumných institucí.

Za pořádající organizaci zahájil seminář zástupce ředitele ÚKZÚZ Miroslav Florián. Ve své úvodní řeči konstatoval, že integrovaná ochrana je v mnoha ohledech návratem k již dávno prověřeným postupům a využitím jejích prvků se napomůže snížit závislost na přípravcích na ochranu rostlin. 

Významnou byla účast ministra zemědělství Mariana Jurečky, který ve svém vystoupení, v souvislosti s tématem semináře, zmínil výzvy resortu, kterými jsou produkce kvalitních potravin v dostatečném množství, kvalitě a za odpovídající ceny. „Vnímáme tlak veřejnosti na omezení přípravků na ochranu rostlin a tlak na snižování počtu účinných látek přípravků a proto klademe důraz na vědu a výzkum“ uvedl.  Informoval o spolupráci zemědělců, ministerstva a jeho podřízených organizací a snaze nalézt řešení, které by vedlo k dosažení optimálního využívání integrované ochrany v praxi. Podtrhl důležitost sběru dat, propojení datových základen a v návaznosti na zpracování komplexních údajů nabídku optimálního poradenství zemědělcům v této oblasti.

O změnách výměr ploch zemědělské a orné půdy v průběhu let od r. 1920 a podílu osevních ploch obilnin a změnách ve struktuře pěstovaných obilnin hovořil Jan Záhorka, poradce prezidenta Agrární komory ČR.

Jak řešit v kontextu integrované ochrany i nová rizika při pěstování obilnin představil Antonín Šandera (AGROFERT). Přítomné seznámil s konkrétními příklady z praxe, které popisovaly souvislost jednotlivých kroků od volby plodiny v osevním postupu, přes termín setí a hnojení až po použitý přípravek, který ovlivňuje volbu následné plodiny.  Věnoval se i konkrétním příkladům ochrany pšenice před vybranými škůdci s důrazem na virózy.  

Efektivní a dlouhodobě udržitelná regulace trávovitých plevelů v obilninách byla dalším tématem. „Klimatické změny, změny v technologiích zpracování půdy, zužování spektra účinných látek herbicidů a nárůst ploch rezistentních populací plevelů jsou důvody k šíření trávovitých plevelů“ uvedl ve svém příspěvku Miroslav Jursík (Česká zemědělská univerzita).  Přítomné dále seznámil s možnostmi ochrany, včetně antirezistentní strategie, u vybraných plevelů v obilninách.

Andrea Blažková (ÚKZÚZ) se zabývala problematikou přípravků na ochranu rostlin z pohledu jejich omezení v ochranných pásmech vodních zdrojů. Uvedla krátkou statistiku výčtu jejich nejpoužívanějších účinných látek a současně zmínila i některé konkrétní příklady přípravků s omezeným použitím na svažitých pozemcích pěstovaných obilnin. Stručně promluvila i o inspekční činnosti, která v této oblasti probíhá a o změnách v požadavcích podmíněnosti (PPH 10) pro rok 2017.

Integrovaná ochrana rostlin (IOR) jako základ pro produkci zdravých a kvalitních potravin byla hlavním motivem vystoupení předsedy odboru rostlinolékařství České akademie zemědělských věd. „Laická veřejnost velmi citlivě vnímá informace o používání pesticidů v zemědělství či o jejich reziduích. Přitom veřejně přístupná data při analýzách českých surovin a potravin či při analýzách složek životního prostředí (zejména  vody a půdy) ukazují, že pokud zemědělci dodržují pravidla správné zemědělské praxe, zatížení není nijak dramatické“ konstatoval Jan Nedělník. Zdůraznil odlišný pohled než je ten prezentovaný mnohými médii a vyjádřil obavu, že např. při snižování spektra účinných látek nebudou mít farmáři k dispozici dostatečné portfolio přípravků na ochranu rostlin, což ve svém důsledku může znamenat nežádoucí snižování kvality produkce, tedy paradoxně to  povede k obrácenému efektu. 

O využití výsledků odrůdových pokusů pšenice v systému IOR hovořila Vladimíra Horáková (ÚKZÚZ). Odrůdové pokusy slouží nejen k detailnímu popisu vlastností zkoušených odrůd, ale i jako zdroj cenných informací o změnách v oblasti škodlivých organismů v souvislosti s novými rasami původců chorob či posunem škodlivosti některých hmyzích škůdců. „Využití znalostí o odrůdách, škodlivých organismech a prostředí umožňuje pěstitelům tvořit pěstební technologie na míru a hospodařit tak ekonomicky a ekologicky výhodně“ uvedla závěrem.

O monitoringu škodlivých organismů, který ÚKZÚZ provádí na celém území ČR, hovořila Štěpánka Radová (ÚKZÚZ). Uvedla na praktickém příkladu, jak využívat informace státního monitoringu k rozhodnutí o ošetření v případě vektorů viróz obilnin.

V závěru semináře byli účastníci seznámeni s vývojem projektu demonstračních farem na protierozní opatření, o kterém hovořil Martin Mistr (VÚMOP).

Seminář ukázal, že svým obsahem byl přínosným tématem pro pěstitele a reakcí na aktuální situaci v integrované ochraně. Snaha ÚKZÚZ přiblížit se požadavkům pěstitelské praxe bude intenzivně pokračovat i v následujících letech. V příštím roce zaměříme téma integrované ochrany rostlin na další plodinu - kukuřici.   

Ivana Kršková, PR