Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19
09.07.2020

Hniloba včelího plodu se ze severu Čech do dalších regionů ČR nerozšířila
02.07.2020

Hlášení v systému RASFF: 25. týden 2020
02.07.2020

Komise v Královéhradeckém kraji navrhla ocenit devět lokálních výrobků značkou Regionální potravina
02.07.2020

Ctpp >


Invazní sršeň asijská se blíží k českým hranicím
Datum: 04.06.2020
Biologické centrum AV ČR
Vydáno: 29.5.2020
 
Autor: Biologické centrum AV ČR
Informace Biologického centra AV

Na entomology Biologického centra AV ČR se v poslední době často obrací veřejnost s dotazy na invazní sršně. Nedávno totiž vyšlo na toto téma v médiích několik článků, bohužel se ale často zaměňují dvě invaze různých druhů sršní. Která z nich se opravdu blíží do České republiky?

Z Číny se do západní Evropy v roce 2004 dostala spolu se zbožím Vespa velutina (sršeň asijská nebo také sršeň čínská), zdomácněla zde a pomalu se šíří do střední Evropy. Zatím se dostala do jihozápadního Německa a pokud bude její invaze pokračovat stejnou rychlostí, zhruba za tři roky překročí hranice Česka. Vespa velutina je hodně tmavá a menší než naše srseň obecná (Vespa crabro). V evropské přírodě nemá přirozené nepřátele.

K druhé sršní invazi z Asie, tentokrát ale do USA, došlo v loňském roce. Do státu Washington se s mezinárodní dopravou dostala sršeň mandarínská (Vespa mandarinia), což je největší druh sršně na světě. Dělnice dosahují délky minimálně 3 cm a královny mohou měřit až okolo 5,5 cm a mít rozpětí křídel i více než 7,6 cm. Žihadlo měří 6 mm, hlava je relativně masivní a celá tmavě žlutá až oranžová.

Oba invazní druhy sršní jsou o něco agresívnější než sršeň obecná, takže poměrně často útočí i na člověka. Jsou známé také tím, že s oblibou likvidují včelstva. Včela východní (Apis cerana) chovaná ve východní Asii se útokům sršní naučila úspěšně bránit – včelí dělnice útočící sršeň obklopí, nabalí se na její tělo a během několika minut sršeň zahubí. Uprostřed chomáče je teplota okolo 46 ℃ a koncentrace CO2 zhruba 3,7 %, to je pro sršeň smrtelná kombinace. V Evropě a v USA chovaná včela medonosná (Apis mellifera) ovšem tuto strategii ovládá velmi nedokonale (také se snaží vytvořit chomáč okolo sršně, ale často neúspěšně). Takže ochrana včelích úlů závisí především na včelařích. Jde hlavně o fyzickou likvidaci hnízd invazních sršní, zvláště těch v okolí úlů. Používají se také otrávené návnady, ale u nich je problém, že usmrcují i domácí druhy vos a sršní. Ve Francii se v současné době testují možnosti biologického boje proti Vespa velutina za použití entomopatogenních hub Metarhizium robertsii a Baeuveria bassiana

Zdroje:

Autor: Yasunori Koide, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=72940462
Autor: Siga – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12029621

 

Zdroj článku: Biologické centrum AV