Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Další GM plodiny míří do EU
15.08.2018

Za vlny letních veder je zvlášť důležité dodržovat dostatečný pitný režim
15.08.2018

Více než půl tuny prošlých potravin ve skladu na Kladensku
15.08.2018

Stanovisko SVS ve věci možnosti výskytu AMP u vepřového masa z ČR
15.08.2018

Ctpp >


Antimikrobiální rezistence u zoonotických bakterií je stále vysoká v lidské populaci, u zvířat i v potravinách
Datum: 13.03.2018
KM EFSA
Vydáno: 8.3.2018
Autor: KM EFSA

 

Souhrnná zpráva EFSA a ECDC za rok 2016 týkající se antimikrobiální rezistence.

 

Dne 27. února 2018 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) souhrnnou zprávu týkající se antimikrobiální rezistence u zoonotických a indikátorových bakterií u lidské populace, zvířat a potravin v roce 2016. Zpráva upozorňuje na některé vynořující se otázky a potvrzuje antimikrobiální rezistenci jako jednu z největších hrozeb pro veřejné zdraví, především snížením účinnosti možností léčby. Podle této zprávy totiž přetrvává rezistence na antimikrobiální látky u bakterií od lidí i zvířat.  

Vytenis Andriukaitis, evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin, znovu potvrdil svůj závazek řešit antimikrobiální rezistenci: „Úroveň antimikrobiální rezistence se stále významně liší od jedné země EU ke druhé. Abychom vyhráli tento boj, potřebujeme sjednotit naše úsilí a zavést silnou politiku používání antibiotik napříč sektory. Je nezbytné, abychom všichni obnovili závazek boje s antimikrobiální rezistencí zaměřením na klíčové oblasti stanovené v akčním plánu EU s názvem „One Health Action Plan against antimicrobial resistence“.  

Mezi novými zjištěními vycházejícími z dat roku 2016 jsou nálezy rezistence ke karbapenemům u drůbeže, tedy antibiotiku, které není povoleno používat u zvířat; a ESBL (extended spectrum β-lactamase) produkující Salmonella Kentucky s vysokou rezistencí na ciprofloxacin u lidí, což bylo hlášeno poprvé ve čtyřech státech.  

Marta Hugas, vedoucí oddělení pro biologická rizika a kontaminanty EFSA, řekla: „Zjištění rezistence ke karbapenemům u drůbeže a na linezolid u methicilin-rezistentní bakterie Staphylococcus aureus u prasat je alarmující, protože tato antibiotika se používají u lidí k léčbě závažných infekcí. Je důležité, aby manažeři rizika reagovali na tato zjištění.“  

Mike Catchpole, vedoucí vědeckého týmu ECDC, komentoval výsledky následovně: „Jsme znepokojeni zjištěním, že bakterie SalmonellaCampylobacter vykazují vysokou úroveň antimikrobiální rezistence. Skutečnost, kdy stále detekujeme bakterie rezistentní k mnoha léčivům (multi-drug resistence) znamená, že se situace nelepší. Potřebujeme vyzkoumat původ a zabránit šíření vysoce rezistentních kmenů, jako je právě ESBL produkující Salmonella Kentucky.“  



Úřad EFSA společně s tiskovou zprávou publikoval také aktualizovanou vizualizaci dat, která poskytuje údaje o úrovni rezistence v potravinách, u zvířat a lidí v jednotlivých zemích.


Hlavní nálezy 

Zvířata a potraviny 

  • Rezistence ke karbapenemovým antibiotikům byla zjištěna na nízké úrovni u drůbeže a drůbežího masa ve dvou členských státech (15 bakterií E. coli). Karbapenemy se používají k léčbě závažných infekcí u lidí a nejsou povoleny k použití u zvířat. 
  • U dvou bakterií Staphylococcus aureus rezistentních na methicilin (MRSA), nalezených u prasat, byla zjištěna rezistence na linezolid. Linezolid je jednou z antimikrobiálních látek poslední možnosti k léčbě infekcí způsobených vysoce rezistentní MRSA. 
  • Kombinovaná klinická rezistence ke kriticky důležitým antimikrobiálním látkám byla vysledována na nízké až velmi nízké úrovni u bakterií Salmonella (0.2%), Campylobacter (1%) a E. coli (1%) u drůbeže. 
  • Rezistence na kolistin byla sledována na nízké úrovni (2%) u bakterií Salmonella a E. coli u drůbeže. 
  • Prevalence ESBL produkující E. coli  u drůbeže se výrazně liší mezi členskými státy od nízké (nižší než 10%) k extrémně vysokým hladinám (více než 70%). Bakterie produkující ESBL enzymy vykazují rezistenci k mnoha léčivům ve skupině β-laktamových antibiotik – třída širokospektrálních antibiotik zahrnující deriváty penicilinu, cefalosporiny a karbapenemy. Toto je poprvé, kdy byla monitorována přítomnost ESBL produkující  E. coli u drůbeže a v drůbežím mase. 
     

Lidská populace 

  • Jedna ze čtyř infekcí u lidí je způsobena bakterií Salmonella, která vykazuje rezistenci ke třem nebo více antimikrobiálním látkám společně používaným v humánní a veterinární medicíně. Tento podíl je výrazně vyšší u S. Kentucky a S. Infantis (76.3 a 39.4% resp.). 
  • ESBL produkující S. Kentucky s vysokou rezistencí na ciprofloxacin byla poprvé detekována ve čtyřech zemích. Na tyto bakterie není možné použít kriticky důležitá antibiotika. 
  • Bakterie Campylobacter, která způsobuje nejběžnější onemocnění z potravin v EU, vykazuje vysokou rezistenci k široce užívaným antibiotikům (rezistence na ciprofloxacin 54.6% u C. jejuni a 63.8% u C. coli; rezistence na tetracyklin 42.8% u C. jejuni a 64.8% C. coli). Úroveň rezistence se zvýšila u dvou ze tří analyzovaných antibiotik (ciprofloxacin a tetracyklin), ale kombinovaná rezistence ke kriticky důležitým antimikrobiálním látkám je ustálená a celkově nízká (0.6% u C. jejuni a 8.0% u C. coli). V některých zemích však nejméně jedna ze tří infekcí C. coli se týkala rezistence k více léčivům ve skupině důležitých antibiotik, nechávající tak velmi málo možností léčby u závažných infekcí.

 

 

Redakční poznámka
Kategorizace antibiotik na kritická/vysoké důležitosti/důležitá, jak je použito v tiskové zprávě odkazuje na seznam kriticky důležitých antimikrobiálních látek Světové zdravotnické organizace (WHO), 5. aktualizace (2017).


Zdroj: EFSA