Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Další informace k řešení tzv. dvojí kvality potravin
07.01.2019

Nové potravinářské předpisy EU – listopad 2018
07.01.2019

Vyhodnocení kontrol jakosti pitné vody na lodních dopravních prostředcích v roce 2018
07.01.2019

Workshop všímavého jedení (mindful eating)
07.01.2019

Ctpp >


Sledovali jsme, co udělají dva týdny s některými potravinami. Tady jsou výsledky!
Datum: 07.01.2019

03.01.2019 | Vejce, sýr, chléb, mléko, paštika, salám, čokoláda, džus, červené víno a dva týdny sledování, co se s nimi děje v čase. Nakonec jsme byli celkem překvapení. Nezlomní jedinci popadali jako vojáci po boji.

 

Všechny potraviny byly koupeny v jeden den. Ihned poté byly také ochutnány. To, abychom měli jistotu, že jsou v pořádku a opravdu čerstvé. Nadále jsme je skladovali tak, jak se má - uložené do lednice, samozřejmě s výjimkou vína a chleba, které patří do spíže. Následovalo pečlivé pozorování – nejdříve, co se stane po čtyřech dnech, a pak, to už osmý den, jak potraviny mění svou barvu, chuť nebo konzistenci. 

Plesnivý chléb a víno bez alkoholu?

Chléb byl vícezrnný balený. Etiketa říkala, že jej máme po otevření spotřebovat do čtyř dnů. Čtvrtý den se na něm objevily bílé tečky, evidentní známka zkázy. Ten den měl být ještě zcela v pořádku. Navečer přišla změna, která poukazovala na jasné plesnivění.

Suché červené víno bylo po čtyřech dnech sice lehce vyčpělé a vypadalo to, jakoby se vypařila část alkoholu. Ztratilo na síle a typické chuti a bylo i trochu nahořklé. 

Čtyři dny v lednici nehnuly s čokoládou. Ta vlivem chladu pouze dočasně ztratila svou typickou chuť. Byla mdlá, ale pár minut v pokojové teplotě jí zase udělalo dobře a mně koneckonců také. Chutnala fantasticky. Paštika na svém „řezu“ okorala, ale chuť si ještě držela. I když už ne v plné síle, jako když si ji přinesete čerstvou.

Lovecký salám díky možnosti opětovného zavření vypadal i chutnal jako při zakoupení, prošel na jedničku. To se ale nedá říct o sýru. Všude na svém povrchu po čtyřech dnech okoral. Na první pohled nevypadal vábně, ale chutnal úplně normálně. S mlékem čtyři dny neudělaly nic, zato rybízový džus nás přivítal pachutí. Zkažený nebyl, ale natáhl pachy z lednice. První kvartál jsem završila sázeným vejcem. Při rozklepnutí bylo normální, mělo hezkou barvu, drželo si tvar. Chuť – dobrá.

Po týdnu raději nebrat

Chléb a víno se do druhého kola ani nedostaly. A brzy následovala paštika, která už sedmý den vykazovala známky nepoživatelnosti. Nejenže okorala, ale začala se na ní tvořit plíseň. Osmý den podlehl sýr. Ten se sice probojoval do druhého týdne, ale moc dlouho tu nepobyl. Džus byl osmý den také jednoznačně zkažený. To se projevilo vyloženě zkyslou chutí. Lovecký salám lehce ztvrdl a jakoby se vysušil, ale jinak nevykazoval známky nečerstvosti. Překvapením bylo mléko, které se stále tvářilo čerstvě. Vejce i čokoláda vypadaly stejně, jako v den nákupu. Na konci druhého týdne se však ukázalo, že i trvanlivé mléko má své limity. Zajímavé ale na tom bylo, že spíš než aby bylo kyselé (jen opravdu malinko), tak zhořklo. Lovecký salám, i když na první pohled nejevil známky zkaženosti, úplně ztvrdl. Vypadal trochu jako sušené maso, ale ne příliš chutné. A vejce? I když většina z nich vypadala po rozklepnutí zcela v pořádku, našlo se mezi nimi jedno zkažené. Jediná potravina, která vydržela bez sebemenší úhony až do konce testu v závěru druhého týdne , tak byla čokoláda.