Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Vědci vystopovali geny, které ovládají tvar plodů rostlin
16.11.2018

Naučí bariatrická chirurgie obézní pacienty lepším stravovacím návykům?
16.11.2018

Potravinářská inspekce zakázala středoamerický med označený klamavými údaji o původu z EU, ČR a Španělska
16.11.2018

Bilance léta: pražští hygienici provedli 129 kontrol zmrzlin a ledových tříští
16.11.2018

Ctpp >


Sója
Datum: 14.09.2018
Společnost pro výživu, z.s. - autorka hesla: Prof. ing. Jana Dostálová, CSc.

Sádlo

Autorka hesla: Prof. ing. Jana Dostálová, CSc.

 

Sádlo patří mezi živočišné tuky. Je to tuk a tuková tkáň savců (s výjimkou přežvýkavců, jejichž tuk se nazývá lůj) či ptáků.

Nejběžnější je sádlo vepřové, méně rozšířené je drůbeží (kachní a husí).

Podle umístění tukové tkáně v jatečném těle prasat se rozlišuje sádlo hřbetní (řemenové), plstní, střevní, lalokové a kruponové. Nejkvalitnější jsou první dva druhy, které se nejčastěji používají pro přípravu pokrmů.

Z hlediska výživového má vepřové sádlo příznivější složení než mléčný tuk. Podle Velíška se obsah nasycených mastných kyselin pohybuje v mezích 25 – 70 % z celkových mastných kyselin. Obsah kolísá v závislosti na krmení a druhu sádla. Rovněž obsah cholesterolu 90 mg/100 g je nižší než u mléčného tuku (240 mg/100 g). Složení mastných kyselin je ještě mnohem příznivější u drůbežího sádla (kuřecí má pouze 27 – 30 % nasycených mastných kyselin).

Sádlo je poměrně tepelně stabilní, a proto je vhodné ke smažení.

Přesto bychom měli preferovat rostlinné tuky, protože v sádle obsažený cholesterol se při vysokých teplotách oxiduje a oxidovaný cholesterol je z hlediska vzniku srdečně-cévních onemocnění rizikový.