Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Selské slavnosti letos představí „příběh jídla“
17.06.2019

Ovoce a zelenina s rodokmenem znamená produkční historii od semínka až po potravinu a zahrnuje i použití pesticidů.
17.06.2019

Mezinárodní konference o kontaminantech v potravinách: Výzvy v hodnocení rizika
17.06.2019

Mezinárodní konference o kontaminantech v potravinách: Výzvy v hodnocení rizika
17.06.2019

Ctpp >


Sója
Datum: 14.09.2018
Společnost pro výživu, z.s. - autorka hesla: Prof. ing. Jana Dostálová, CSc.

Sádlo

Autorka hesla: Prof. ing. Jana Dostálová, CSc.

 

Sádlo patří mezi živočišné tuky. Je to tuk a tuková tkáň savců (s výjimkou přežvýkavců, jejichž tuk se nazývá lůj) či ptáků.

Nejběžnější je sádlo vepřové, méně rozšířené je drůbeží (kachní a husí).

Podle umístění tukové tkáně v jatečném těle prasat se rozlišuje sádlo hřbetní (řemenové), plstní, střevní, lalokové a kruponové. Nejkvalitnější jsou první dva druhy, které se nejčastěji používají pro přípravu pokrmů.

Z hlediska výživového má vepřové sádlo příznivější složení než mléčný tuk. Podle Velíška se obsah nasycených mastných kyselin pohybuje v mezích 25 – 70 % z celkových mastných kyselin. Obsah kolísá v závislosti na krmení a druhu sádla. Rovněž obsah cholesterolu 90 mg/100 g je nižší než u mléčného tuku (240 mg/100 g). Složení mastných kyselin je ještě mnohem příznivější u drůbežího sádla (kuřecí má pouze 27 – 30 % nasycených mastných kyselin).

Sádlo je poměrně tepelně stabilní, a proto je vhodné ke smažení.

Přesto bychom měli preferovat rostlinné tuky, protože v sádle obsažený cholesterol se při vysokých teplotách oxiduje a oxidovaný cholesterol je z hlediska vzniku srdečně-cévních onemocnění rizikový.