Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Další GM plodiny míří do EU
15.08.2018

Za vlny letních veder je zvlášť důležité dodržovat dostatečný pitný režim
15.08.2018

Více než půl tuny prošlých potravin ve skladu na Kladensku
15.08.2018

Stanovisko SVS ve věci možnosti výskytu AMP u vepřového masa z ČR
15.08.2018

Ctpp >


Novinky v oblasti NBT - VI.
Datum: 08.08.2018
Biotrin.cz

Novinky v oblasti NBT - VI.

 

Vydáno: 3.8.2018
Autor: Biotrin

 

Informace organizace Biotrin ze dne 30. 7. 2018

 

 

Rýže je jednou z nejdůležitějších plodin k zajištění dostatku potravin pro rychle rostoucí populaci. Pokud dokážeme při pěstování této rostliny omezit používání hnojiv, pak eliminujeme značné negativní dopady na životní prostředí. Vědecký tým Naheda Mohammeda z Univerzity of York z Velké Británie měl proto za cíl rozklíčovat genetickou vybavenost rýže, a vyřešit tak u ní nedostatek dusíku, fosforu a draslíku. Bez těchto látek žádná rostlina dobře neprospívá a je nutné je aplikovat ve formě hnojiv. Vědci se za pomocí techniky CRISPR-Cas9 zaměřili na zlepšení příjmu těchto živin a také na omezení jejich případných ztrát. Výsledky studie mohou být dále využity pro jiné rostliny, které stejně jako rýže významně přispívají k zajištění dostatku potravin ve světě. Více se dočtete ve White Rose eTheses Online.




Vědci ze společnosti AgriLife zkoumají méně používaný přístup k editaci genu tzv. „knock in“. Tato technika je podstatně složitější než běžnější přístup „knock out“, tzv. umlčení genu. Přístup „knock in“ směřuje k tomu, aby rostliny byly odolnější vůči nemocem a napadení patogeny pomocí posílení vlastních genů. V současné době se tým Dr. Songa zaměřuje na zvýšení odolnosti vůči plísním u rajčat a brambor. Napadení plísní může u těchto plodin způsobit až 90% ztráty úrody. Tato technika má značný potenciál také pro další potravinářsky významné plodiny (např. pro pšenici, rýži, bavlnu, jahody, mrkev a citrusy). Celý článek naleznete na webových stránkách AgriLife.

Dosažení samčí sterility u rostlin jako je kukuřice není žádnou novinkou. Lze této vlastnosti dosáhnout za pomocí nových technologií i u dalších zemědělských rostlin? Vědecký tým Manjit Singha z firmy DuPont Pioneer sledoval gen zodpovědný za samčí sterilitu u pšenice. Gen Ms45 je spojen s tvorbou pylu a tedy přímo i se samčí sterilitou. Studie potvrdila, že gen Ms45 stejně jako u kukuřice ovlivňuje samčí fertilitu u pšenice. Další podrobnosti naleznete v Plant Molecular Biology.

Mnoho zeleniny a důležitých olejnin patří do rodu Brassica z čeledi brukvovitých, např. řepka olejka, tuřín, zelí, brokolice, květák, vodnice, hořčice a další. Produkce semen těchto rostlin je často negativně ovlivněna výskytem abnormálních květů. K tomuto jevu dochází při vystavení rostliny nevhodným abiotickým podmínkám (nevhodnému podnebí, salinitě, nízké nebo vysoké teplotě, vlhkosti atd). Molekulární původ abnormálního květu u rostlin je zatím neznámý. Vědecký tým Yanfenga Zhanga z Hybrid Rapeseed Research Center v Číně proto zaměřil svoji studii na tuřín (Brassica rapa), u kterého při výskytu abnormálního květu dochází k nižší produkci semen. DNA analýza za pomocí techniky CRISPR-Cas9 umožnila pochopení příčiny této morfologické změny rostliny, což může být v budoucnu využito pro zlepšení produkce osiv u rostlin rodu Brassica. Více se dočtete ve Frontiers in Plant Science.

 

Zdroj:
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16565,  http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16569, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16582, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16587.

 

Zdroj článku: Biotrin