Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Nařízení ÚKZÚZ - Ralstonia solanacearum v závlahové vodě - ze dne 14. 9. 2018
21.09.2018

Platforma pro reformulace má za sebou další úspěšný rok
21.09.2018

Aktualizace databáze hostitelských rostlin bakterie Xylella
21.09.2018

Zpráva o činosti systému RASFF v ČR za rok 2017
21.09.2018

Ctpp >


Hospodářská komora oceňuje, že MPSV přichází s valorizačním mechanismem pro minimální mzdu. Není ale zatím správně nastaven a minimální mzdu neodpolitizuje
Datum: 13.06.2018
Miroslav Diro, HK ČR

Ve středu tripartita projedná návrh MPSV na jednorázové zvýšení minimální mzdy, a to ve dvou variantách – o 800 nebo o 1 000 Kč od 1. ledna 2019. Tripartita zároveň projedná nový valorizační mechanismus zvyšování minimální mzdy.

Hospodářská komora dlouhodobě usiluje o odpolitizování minimální mzdy a nastavení systematického a transparentního řešení jejích změn, a to ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky a s ohledem na budoucí vývoj hospodářství. „Proto oceňujeme, že ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová a předseda vlády Andrej Babiš na rozdíl od Sobotkovy vlády na tento požadavek podnikatelské veřejnosti reagovali a přicházejí s nějakým návrhem,“ uvedl tajemník Úřadu Hospodářské komory Tomáš Vrbík.

Variantní řešení valorizace minimální mzdy, která mj. počítají s tím, že by vláda mohla do automatické valorizace zasáhnout, zároveň s návrhem na zvýšení minimální mzdy od 2019, jsou ale pro Hospodářskou komoru zklamáním.

Ministryně práce a sociálních věcí totiž na tripartitě předloží dvě varianty mechanismu pro zvyšování minimální mzdy. První varianta počítá s tím, že se stanoví úroveň minimální mzdy od 1. ledna následujícího roku ve výši hrubé průměrné mzdy předchozího roku a koeficientu 0,44. Koeficient 0,44 MPSV zvolilo, aby podíl minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce činil cca 40 %. Druhá varianta navíc obsahuje možnost pozastavit automatické zvyšování minimální mzdy a zároveň také možnost zvýšit minimální mzdu nad úroveň danou automatickým valorizačním mechanismem.

„Žádná z variant ale nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů, jako je tomu nyní. Je tak dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi a působila by tak procyklicky – prohlubovala by dále nezaměstnanost,“ upozornil Vrbík. Podle Hospodářské komory by automatický mechanismus měl být postaven na prognóze ministerstva financí, na základě které se mimo jiné sestavuje státní rozpočet, a zároveň nikoliv na průměrné mzdě, ale spíše na mediánovém příjmu.

Varianta, že by vláda v případě očekávané recese do fungování mechanismu mohla zasáhnout a automatickou valorizaci pozastavit nebo valorizovat o jinou částku, by do fungování mechanismu znovu vracela nesystémový prvek s politickým podtextem. „To jde přímo proti proklamovanému cíli opatření,“ upozornil šéf úřadu.

MPSV na tripartitě předloží i návrh na zvýšení minimální mzdy od roku 2019 buď o 800 nebo 1000 Kč. Podle Hospodářské komory je zvyšování minimálních mezd ale zbytečným opatřením v době, kdy růst mezd dle prognóz Hospodářské komory v důsledku působení tržních mechanismů neklesne sám o sobě meziročně pod 8 procent. „Návrh na zvýšení minimálních mezd je tak spíš opět politickým gestem vůči politickým stranám, se kterými se jedná o koaliční spolupráci,“ uzavřel Tomáš Vrbík.

Přitom také květnový Sněm Hospodářské komory vyzval vládu, aby přestala účelově zvyšovat minimální mzdu pod politickým tlakem odborů a některých politických stran a namísto toho zavedla transparentní pravidla, jejichž uplatňování bude předvídatelné a bude reagovat na faktický stav i očekávaný vývoj domácí ekonomiky.

Zatímco v minulosti se minimální mzda zvyšovala zpravidla o cca 500 Kč, vloni se zvýšila o 1100 Kč a od roku 2018 o dalších 1200 Kč. Za vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL se minimální mzda zvýšila už o 43,5 %. Dochází přitom k deformaci mezd nehledě na produktivitu práce. K deformaci mezd dochází také ve vyšších příjmových skupinách – aniž by se v některých případech zvýšila produktivita, zaměstnavatel musí s ohledem na dostatečné odstupňování odměňování ve své firmě navýšit mzdy. Dopad tedy nepociťují pouze firmy zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu, ale v podstatě každý podnikatelský subjekt. V oborech jako je textilní průmysl či zemědělství stát takovým nařízením brzdí rozvoj firem.

Publikace