Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Novinky v oblasti NBT - IX.
11.12.2018

Zdraví na prvním místě. Zaměstnancům dobrovolně poskytuje zdravotní benefity už 9 z 10 větších podniků
11.12.2018

Šetření EUROCHAMBRES mezi 45 tisíci podniky v Evropě: Náklady na pracovní sílu budou v roce 2019 největší překážkou podnikání
11.12.2018

Kontrola SVS odhalila nevyhovující prodej živých ryb a zkažené chlazené ryby
11.12.2018

Ctpp >


Antimikrobiální rezistence u zoonotických bakterií je stále vysoká v lidské populaci, u zvířat i v potravinách
Datum: 13.03.2018
KM EFSA
Vydáno: 8.3.2018
Autor: KM EFSA

 

Souhrnná zpráva EFSA a ECDC za rok 2016 týkající se antimikrobiální rezistence.

 

Dne 27. února 2018 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) souhrnnou zprávu týkající se antimikrobiální rezistence u zoonotických a indikátorových bakterií u lidské populace, zvířat a potravin v roce 2016. Zpráva upozorňuje na některé vynořující se otázky a potvrzuje antimikrobiální rezistenci jako jednu z největších hrozeb pro veřejné zdraví, především snížením účinnosti možností léčby. Podle této zprávy totiž přetrvává rezistence na antimikrobiální látky u bakterií od lidí i zvířat.  

Vytenis Andriukaitis, evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin, znovu potvrdil svůj závazek řešit antimikrobiální rezistenci: „Úroveň antimikrobiální rezistence se stále významně liší od jedné země EU ke druhé. Abychom vyhráli tento boj, potřebujeme sjednotit naše úsilí a zavést silnou politiku používání antibiotik napříč sektory. Je nezbytné, abychom všichni obnovili závazek boje s antimikrobiální rezistencí zaměřením na klíčové oblasti stanovené v akčním plánu EU s názvem „One Health Action Plan against antimicrobial resistence“.  

Mezi novými zjištěními vycházejícími z dat roku 2016 jsou nálezy rezistence ke karbapenemům u drůbeže, tedy antibiotiku, které není povoleno používat u zvířat; a ESBL (extended spectrum β-lactamase) produkující Salmonella Kentucky s vysokou rezistencí na ciprofloxacin u lidí, což bylo hlášeno poprvé ve čtyřech státech.  

Marta Hugas, vedoucí oddělení pro biologická rizika a kontaminanty EFSA, řekla: „Zjištění rezistence ke karbapenemům u drůbeže a na linezolid u methicilin-rezistentní bakterie Staphylococcus aureus u prasat je alarmující, protože tato antibiotika se používají u lidí k léčbě závažných infekcí. Je důležité, aby manažeři rizika reagovali na tato zjištění.“  

Mike Catchpole, vedoucí vědeckého týmu ECDC, komentoval výsledky následovně: „Jsme znepokojeni zjištěním, že bakterie SalmonellaCampylobacter vykazují vysokou úroveň antimikrobiální rezistence. Skutečnost, kdy stále detekujeme bakterie rezistentní k mnoha léčivům (multi-drug resistence) znamená, že se situace nelepší. Potřebujeme vyzkoumat původ a zabránit šíření vysoce rezistentních kmenů, jako je právě ESBL produkující Salmonella Kentucky.“  



Úřad EFSA společně s tiskovou zprávou publikoval také aktualizovanou vizualizaci dat, která poskytuje údaje o úrovni rezistence v potravinách, u zvířat a lidí v jednotlivých zemích.


Hlavní nálezy 

Zvířata a potraviny 

  • Rezistence ke karbapenemovým antibiotikům byla zjištěna na nízké úrovni u drůbeže a drůbežího masa ve dvou členských státech (15 bakterií E. coli). Karbapenemy se používají k léčbě závažných infekcí u lidí a nejsou povoleny k použití u zvířat. 
  • U dvou bakterií Staphylococcus aureus rezistentních na methicilin (MRSA), nalezených u prasat, byla zjištěna rezistence na linezolid. Linezolid je jednou z antimikrobiálních látek poslední možnosti k léčbě infekcí způsobených vysoce rezistentní MRSA. 
  • Kombinovaná klinická rezistence ke kriticky důležitým antimikrobiálním látkám byla vysledována na nízké až velmi nízké úrovni u bakterií Salmonella (0.2%), Campylobacter (1%) a E. coli (1%) u drůbeže. 
  • Rezistence na kolistin byla sledována na nízké úrovni (2%) u bakterií Salmonella a E. coli u drůbeže. 
  • Prevalence ESBL produkující E. coli  u drůbeže se výrazně liší mezi členskými státy od nízké (nižší než 10%) k extrémně vysokým hladinám (více než 70%). Bakterie produkující ESBL enzymy vykazují rezistenci k mnoha léčivům ve skupině β-laktamových antibiotik – třída širokospektrálních antibiotik zahrnující deriváty penicilinu, cefalosporiny a karbapenemy. Toto je poprvé, kdy byla monitorována přítomnost ESBL produkující  E. coli u drůbeže a v drůbežím mase. 
     

Lidská populace 

  • Jedna ze čtyř infekcí u lidí je způsobena bakterií Salmonella, která vykazuje rezistenci ke třem nebo více antimikrobiálním látkám společně používaným v humánní a veterinární medicíně. Tento podíl je výrazně vyšší u S. Kentucky a S. Infantis (76.3 a 39.4% resp.). 
  • ESBL produkující S. Kentucky s vysokou rezistencí na ciprofloxacin byla poprvé detekována ve čtyřech zemích. Na tyto bakterie není možné použít kriticky důležitá antibiotika. 
  • Bakterie Campylobacter, která způsobuje nejběžnější onemocnění z potravin v EU, vykazuje vysokou rezistenci k široce užívaným antibiotikům (rezistence na ciprofloxacin 54.6% u C. jejuni a 63.8% u C. coli; rezistence na tetracyklin 42.8% u C. jejuni a 64.8% C. coli). Úroveň rezistence se zvýšila u dvou ze tří analyzovaných antibiotik (ciprofloxacin a tetracyklin), ale kombinovaná rezistence ke kriticky důležitým antimikrobiálním látkám je ustálená a celkově nízká (0.6% u C. jejuni a 8.0% u C. coli). V některých zemích však nejméně jedna ze tří infekcí C. coli se týkala rezistence k více léčivům ve skupině důležitých antibiotik, nechávající tak velmi málo možností léčby u závažných infekcí.

 

 

Redakční poznámka
Kategorizace antibiotik na kritická/vysoké důležitosti/důležitá, jak je použito v tiskové zprávě odkazuje na seznam kriticky důležitých antimikrobiálních látek Světové zdravotnické organizace (WHO), 5. aktualizace (2017).


Zdroj: EFSA