Česká technologická platforma pro potraviny


INFORMACE

Hlášení v systému RASFF: 48. týden 2019
12.12.2019

Školení BTSF v roce 2020
12.12.2019

Letos degustátory nejvíce zaujaly šťavnaté odrůdy jablek
12.12.2019

Vědci odhalili tajemství vzniku „zabijáka“ pšenice Ug99
12.12.2019

Ctpp >


TA ČR se snaží o prolamování bariér ve výzkumu a inovacích
Datum: 13.06.2016
Technologická agentura ČR

Prolamováním bariér ve výzkumu a inovacích se snaží Technologická agentura ČR (TA ČR) o dosažení komplexních a excelentních znalostí, relevantních technologií a odpovědných inovací pro nové trhy a vyšší kvalitu života společnosti. Za tímto účelem připravila TA ČR manuál, který má zvýšit povědomí o genderové dimenzi ve výzkumu a inovacích. Nejde přitom jen o aplikaci biologických poznatků do obsahu výzkumu a inovací, ale o integraci socio-kulturních znalostí z oblasti genderové identity, věku nebo různých znevýhodnění. To vše za účelem zvyšování konkurenceschopnosti firem a kvality života společnosti.

Mnoho bezpečnostních prvků nových produktů se v současnosti uvádí na trh bez vyhodnocení poznatků o tom, že muži a ženy mají různé nároky na jejich využívání. To vede k nutnosti jejich dodatečných úprav nebo dokonce následnému stahování z trhu. Známým příkladem jsou bezpečnostní pásy aut dimenzované na průměrnou postavu muže, avšak pro těhotnou ženu a plod mohou být již při malém nárazu velmi nebezpečné. „Především v technických oborech převládají výzkumníci – muži, a to může být příčinou toho, že základní nastavení výsledných produktů je, mnohdy neúmyslně, šito na míru jejich tvůrcům, neboť jsou vytvářeny s určitou implicitní představou uživatele,” řekl Marcel Kraus, spoluautor příručky. Podle něj může těmto rizikům předcházet např. různorodé složení výzkumných týmů.

Dalším příkladem mohou být systémy plánování veřejné dopravy, které jsou v drtivé většině založeny na dojíždění za zaměstnáním. Avšak mobilita spojená s péčí o děti či starší osoby ani poznatky o rozdílném chování můžu a žen nebo obyvatel různých věkových skupin nejsou obvykle brány v úvahu. Výsledkem je pak snížená kvalita života určitých skupin lidí. „Produkty či systémy založené na stereotypech a předsudcích mohou vést k vyloučení některé skupiny obyvatel z jejich využívání nebo dokonce uvíznutí těchto lidí v předsudcích a stereotypech utvrzovat,“ dodává Marcel Kraus.

Genderovou dimenzí v obsahu výzkumu, vývoje a inovací se rozumí integrace poznatků z oblasti vlivu pohlaví (biologické faktory) a genderu (socio-kulturní faktory) do výzkumné praxe. Jestliže se vytratí zřetel na různé potřeby a charakteristiky lidí z výzkumné práce, může to být příčinou nižší bezpečnosti technologických řešení, nevhodného dávkování léků, nižší účinnosti léčebných metod nebo nižší efektivity veřejných služeb nebo politik. Potenciální uživatelé takovýchto produktů tak mohou z trhu odcházet nebo výsledné produkty modifikovat neodborným nebo neoprávněným – a tedy nebezpečným – způsobem. To v důsledku vede nejen ke ztrátě kvality života v některé skupiny obyvatel, ale i k tržním ztrátám nebo ke ztrátě dobrého jména obchodní značky.

„Příručka má sloužit managementu výzkumných pracovišť při plánování priorit a při následném hodnocení projektů a výstupů. Mohou ji samozřejmě využívat i výzkumnice a výzkumníci ke zlepšení orientace v genderové problematice,“ vysvětlil předseda TA ČR Petr Očko s tím, že reflexe poznatků z oblasti genderu do výzkumné práce může vést k rozšíření standardů odpovědného výzkumu a inovací.

Hodnocení genderové dimenze v obsahu výzkumu a inovací vyplývá jak z přijaté Genderové politiky TA ČR, tak národních a evropských politik včetně Horizontu 2020. Příručka vychází zejména z výstupů projektů Stanfordovy univerzity „Gendered Innovation“ a projektu Fraunhoferovy společnosti „Genderové aspekty ve výzkumu“.

Příručku je možné stáhnout zde.